|
|
Jindřich Korutanský. Proměny pohledu historiků na jeho vládu
Horáková, Jana ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá pohledem na postavu Jindřicha Korutanského, jehož obraz byl v rámci děl českých historiků tradičně nelichotivý. Po dlouhou dobu se totiž mělo za to, že tak významný pramen jako je Zbraslavská kronika, která pojednává nejenom o období, kdy Jindřich Korutanský působí v Českém království, tedy let 1306-1310, je možné brát za soubor pravdivých svědectví. Jelikož rovněž mnohé další kroniky ji považují za důvěryhodný pramen, a právě z ní čerpají informace o Jindřichovi Korutanském, stejným způsobem přebírají také čeští historikové perspektivu autora Zbraslavské kroniky, cisterciáka Petra Žitavského. Ten byl natolik vlivným, že měl možnost přímé účasti při vyjednáváních s Lucemburky ohledně nástupce na český trůn. Mimo jiné díky některým téměř deníkovým záznamům v určitých částech kroniky nikdo nepochyboval o relevanci zápisů zaznamenaných Žitavským, který v těch chvílích figuroval jako přímý svědek popisovaných událostí. Do povědomí většiny se tak Jindřich Korutanský vryl na základě popisu Žitavského jako slabý panovník bez vize a potřebných schopností úspěšného vládce. V počátcích 21.století Jakub Razim přichází s novým pohledem na Zbraslavskou kroniku a tímto ovlivňuje následné práce dalších historiků. Cílem této práce není pouze analýza pasáží věnovaných postavě...
|
|
|
Život po životě. Revenanti v českých zemích raného novověku.
Chalupová, Helena ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze specifik kulturních dějin Českých zemí raného novověku - tj. obecného nazírání na posmrtný život (cca mezi lety 1500 až 1800) a problematikou revenantů. Revenantem je míněna původně lidská bytost, která se po své smrti z rozličných důvodů navrací do světa živých, přičemž se projevuje hmotně (oživlá mrtvola, zombie, vampýr, fext) i nehmotně (duch, bílá paní, divoká honba). V tomto směru jsou hlavním pramenem české démonologické pověsti. Součástí práce je hodnocení sociálních, náboženských i kulturních aspektů, které na výše řečené měly v daném období vliv. Hlavní důraz bude kladen na jednotlivé případy výskytu revenantů v Českých zemích, které uchovaly dobové prameny, a komparaci téhož s případy v ostatních zemích Evropy. Práce se též bude soustředit na postižení biografií historických osob a formulování závěrů ohledně toho, co mohlo zapříčinit přesvědčení o jejich revenantství.
|
|
|
Život po životě. Revenanti v českých zemích raného novověku.
Chalupová, Helena ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze specifik kulturních dějin Českých zemí raného novověku - tj. obecného nazírání na posmrtný život (cca mezi lety 1500 až 1800) a problematikou revenantů. Revenantem je míněna původně lidská bytost, která se po své smrti z rozličných důvodů navrací do světa živých, přičemž se projevuje hmotně (oživlá mrtvola, zombie, vampýr, fext) i nehmotně (duch, bílá paní, divoká honba). V tomto směru jsou hlavním pramenem české démonologické pověsti. Součástí práce je hodnocení sociálních, náboženských i kulturních aspektů, které na výše řečené měly v daném období vliv. Hlavní důraz bude kladen na jednotlivé případy výskytu revenantů v Českých zemích, které uchovaly dobové prameny, a komparaci téhož s případy v ostatních zemích Evropy. Práce se též bude soustředit na postižení biografií historických osob a formulování závěrů ohledně toho, co mohlo zapříčinit přesvědčení o jejich revenantství.
|
|
|
Astwerk jako pozdně gotický přírodní dekor v Českých zemích v mezinárodních souvislostech.
Škrancová, Markéta ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Astwerk jako pozdně gotický přírodní dekor v Českých zemích v mezinárodních souvislostech Abstrakt Práce představuje uvedení do problematiky přírodního dekoru a užití motivu osekaných větví / astwerku v Čechách. Středem zájmu je užití v oblasti kamenosochařství. Bude objasněna výchozí oblast užití dekoru astwerku, cesta do Českých zemí a na Moravu, následně vývoj a ústup v souvislosti s renesancí. Práce bude po kritickém zhodnocení literatury uvedena kapitolou věnovanou kulturně-historickým souvislostem. Zde bude představena situace v Českých zemích po husitských válkách, kdy je za nejistých náboženských okolností zvolen českým králem Vladislav Jagellonský v Kutné Hoře a začíná tak nové období znovu rozkvětu země. Zmíněn bude i jeho reprezentační program v návaznosti na Karla IV. Zanedlouho se Vladislav Jagellonský stává i králem uherským a novým sídlem se stává Budín. Nutno podotknout charakter vlivu této změny. Především je myšleno nenarušení umělecké produkce a pozdější inspirace ranou renesanční formou. Podkapitolu tak tvoří dvorské umění především za Vladislava Jagellonského. Zde budou představeny nejpřednější díla a jejich autoři včetně B. Rieda. V těchto souvislostech bude jistě na místě zmínit i dobovou situaci ve smyslu snahy vyrovnat se královskému dvoru. Představeny budou i umělecká centra jako...
|
|
|
Hymnus a jeho tradice v pozdně středověkých Čechách
Mráčková, Veronika ; Hlávková, Lenka (vedoucí práce) ; Vlhová-Wörner, Hana (oponent) ; Gancarczyk, Pawel Tomasz (oponent)
Hymnus a jeho tradice v pozdně středověkých Čechách Veronika Mráčková, ÚHV FFUK Předložená práce si klade za cíl zmapovat dosud neprobádanou oblast jednohlasých a vícehlasých hymnů officia v pozdně středověkých Čechách. Předmětem zájmu autorky jsou především vícehlasé hymny zaznamenané v tzv. Kodexu Strahov. Tento rukopis, jehož původ je dodnes neznámý, představuje nejobsáhlejší sbírku uvedeného repertoáru ve střední Evropě. Sledované kompozice jsou navíc bohaté na lokální specifika, která nacházíme především v melodiích, použitých jako cantus firmus zpravidla v prvním hlasu hymnů. Identifikace a klasifikace domácích variant těchto nápěvů může být klíčová pro bližší určení provenience Kodexu Strahov. Nezbytnou součástí výzkumu na dané téma je také předložená analýza skladeb, jež obsahují lokální prvky, a které reflektují hudební tvorbu nejen v pozdně středověkých Čechách. Výsledkem práce je okomentovaná edice melodií hymnů zapsaných v Roudnickém žaltáři a kritická edice vybraných hymnů Kodexu Strahov.
|
|
|
Výchova a vzdělávání šlechtičen v českých zemích 18. - 19. století
Broulímová, Olga ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
(česky): Předkládaná bakalářská práce si vytkla za cíl nastínit průběh a podobu výchovného a vzdělávacího procesu dívek ve šlechtickém prostředí v českých zemích, konkrétně v období 18. - 19. století. Za použití literatury, pramenů a absolventských prací popisuje výchovu a vzdělávání urozených dívek od jejich narození až po završení vzdělávacího procesu v klášterní škole nebo absolvování vzdělávací cesty po Evropě, respektive až do uzavření sňatku a založení vlastní rodiny. Kromě požadavků na výchovu a vzdělávání šlechtických dětí, včetně specifické skladby vyučovacích předmětů, je věnována pozornost také osobám, jež výchovu a výuku zajišťovaly - tedy chůvám, vychovatelkám a učitelům. Práce se zabývá také osvícenstvím a pedagogickými názory soudobých myslitelů od Johna Locka až po Johanna Friedricha Herbarta. Na příkladu výchovných instrukcí a úvah z per urozených dam je demonstrován fenomén osvícené "nové matky". Zmíněny jsou též instituce poskytující podporu a vzdělání neprovdaným šlechtičnám či dívkám ze zchudlých rodů, jakými byly ústavy šlechtičen a nadace.
|
|
|
Hanuš Karlík (1850-1927)
Ondrášek, Jakub ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Hájek, Jan (oponent)
Hanuš Karlík 1850-1927 ABSTRAKT Bakalářská práce představuje život Hanuše Karlíka, významného českého cukrovarníka. Věnuje se jeho životu osobnímu a odbornému i jeho působnosti v cukrovarnických spolcích, jež ho po vzniku Československa postavila do čela československého cukrovarnického průmyslu. Zároveň staví jeho život do historických souvislostí vývoje cukrovarnictví v českých zemích v druhé polovině 19. a v první čtvrtině 20. století. KLÍČOVÁ SLOVA cukrovarnictví, české země, historická biografie, hospodářství, osobnost, 19. století, 20. století
|
|
|
Mystifikace nebo vážná hra. Liběchovský Slavín
Petrasová, Taťána
Text zkoumá mystifikační chování české vlastenecké společnosti ve 40. letech 19. století na příkladu Slavína, zvaného "česká Walhalla". K výzdobě této stavby objednal podnikatel Antnon Veith u mnichovského sochaře Ludwiga Schwanthalera 21 soch. Čeští vlastenci se snažili doložit roku 1843 existenci figur Jana Žižky a Jana Husa jako prvních děl pro Slavín, v létě 1845 vysvětlovali jejich nepřítomnost jako ukrytí "ze zvláštních důvodů".
|
|
| |
|
|
Hudba z objektivního stroje. Lidová hudba a fonograf
Kratochvíl, Matěj
Zvukový záznam začal hrát od konce 19. století významnou roli v mnoha oblastech lidského života. Nejvýrazněji se vliv této technologie projevil v oblasti hudebního průmyslu, kdy s vynálezem a rozšířením Edisonova fonografu přišla na svět nová forma konzumace hudby. Vedle toho ovšem tento vynález ovlivnil i sféru vědy. Obor dnes zvaný etnomuzikologie se začal formovat přibližně v téže době, kdy se objevil fonograf, a lze říci, že bez tohoto přístroje by etnomuzikologie nikdy nebyla tím, čím je v současnosti. Možnost zachytit prchavý hudební projev, opakovaně jej přehrávat a zkoumat otevřela vědcům cestu k analytickému uchopení hudebních kultur celého světa bez omezení systémem evropského notového zápisu. Zároveň ovšem zvukový záznam přinášel různá omezení i nebezpečí zkresleného chápání zvukových pramenů a také nasměroval uvažování o hudbě k určitým stereotypům, s nimiž se pak po velkou část 20. století etnomuzikologie vyrovnávala. V českých zemích se povědomí o technické novince šířilo poměrně brzy mezi laickou veřejností i v akademických kruzích, praktické využití v oblasti dokumentace tradiční hudební kultury v období před první světovou válkou však bylo poměrně řídké. Ty zvukové dokumenty, které se dochovaly, byly zveřejněny teprve v posledních desetiletích.
|
host ::
RSS.